Pokřik Šnečků

Aktuálně

pravidelné schůzky oddílu každý ČTVRTEK 16,30 - 17,45h

 

 Foto z letníhotábora najdete ve fotogalerii

  

 ODDÍLOVÁ TRIČKA - před prvním praním, je nutné obrázek šnečka přežehlit přes pečící papír na plný výkon žehličk, pak již můžete opakovaně prát, obrázek se při praní nepoškodí

První schůzka 12.září 16:30-17:45 - první schůzka v novém školním roce 2019-20

letní tábor 14.-21.7.

        sraz neděle v 9:30 na parkovišti na Roztylském náměstí (pod kostelem)

        návrat neděle v 12:30 tamtéž

 

Děti dojely v pořádku a jsou v plném táborovém proudu. Všechny informace z dnešního a dalších dnů naleznete v sekci ŠNEČKOPRÁZDNINY ANEB LETNÍ TÁBOR.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Anketa

Co má vaše dítě na schůzkách nejraději (na co se těší)?

Hry (38%)
Písničky (17%)
Tématické hry (16%)
Výpravy (15%)
Vyrábění (14%)

Foto týdne

foto_tydne


zpět

12.5.2007 Výprava vlakem do „Prosečnice“

Výprava za Ferdou Mravencem,

     „Pomóóóc, pomóóóc ztratil se Ferda Mravenec z mraveniště u Velkého Dubu, pomozte nám jej najít….“ Tato prosba zněla sobotním ránem na Krčském nádraží. Sešlo se nás opravdu hodně – 25 ochotných Šnečků s batůžkama na zádech, jeden vedoucí s kytarou a další čtyři vedoucí včetně zdravotnického dozoru, také s báglama a poznámkovým blokem…

„Tak honem“ vydávala Veronika pokyny ke Šnečkům, „do Prosečnice máme dorazit co nejrychleji, a na druhou kolej právě přijíždí rychlík !“ „To bude jízda“ liboval si Vojtík ….ale to už všichni Šnečkové sedí v horním patře vlaku a přemýšlí co dnes asi zažijí..

Hned po vystoupení z vlaku, jsme společně přeslabikovali název stanice a ujistili se, že jsme na správném místě, pak jsme si zazpívali písničku s kytarou a hned jsme se pustili do detektivní práce. Ferda nám měl zanechat nějaké stopy – „Myslím, že je to od jeho šátku“ říká Matyáš. „A tohle bude od Berušky“ ukazuje Terezka. Stopaři jsme byli výborní….

Následoval výšlap do kopce, cestou jsme měli plnit všelijaké úkoly (jako házet šiškou do domečku Ploštice, Přejít po kládě jako slečna Beruška nebo vyhledat správný směr kudy Ferda utíkal….Všechno se nám dařilo, ….  A v tom uprostřed jedné ze soutěží, zrovna, když Dráčci povzbuzovali Kubíka, se na nás snesla nečekaná sprška z nebe…začalo poprchávat. Nejprve jsme si všichni nasadili kapuci a klokani dokončili soutěž, pak jsme vyšplhali po červené značce ještě výš. A to už každý z nás vytahoval svou pláštěnku. Obléknou se do ní dalo některým „vědcům“ značnou práci, jelikož pokyny Jarmily pro ně byly příliš jednoduché: „Sundejte si batůžky a oblékněte si pláštěnky“. Nakonec jsme jako těžkooděnci četli rozmočenou zprávu – „Ferda Mravenec Vás zve na hostinu, vyhledejte vhodné místo a poobědvejte s ním!“ zdálo se nám to nemožné. Ale naděje umírá poslední a tak nás zachránila představa, že dole pod kopcem, odkud jsem vycházeli, bylo podloubíčko.“Tam bude sucho!“ zaznělo mezi kapkami deště a scházeli jsme již známý kopec dolů….

            Jen co jsme sešli dolů, začalo se klubat sluníčko. Náš dočasný úkryt se změnil v hodující salónek – pravda výzdoba nebyla dokonalá, přírodní toaletu jsme ocenily všichni. Ještě jsme vyrobili pro Ferdu obrázek, jeho portrét. Zde se ukázala obrovská fantazie Vašíka s Honzíkem, jejich díla budou jednou jistě velmi cenná).

Po dobrém obědě nastalo sázení.  Majda vložila peníze – EuroFerdy - do obálky, a už naše tři družinky „motaly a motaly“.  Byl to nelehký úkol, zapojit trpělivost, jemnou motoriku prstíčků a zároveň hlasivky na povzbuzování, ale podařilo se! Tentokrát vyhráli Dráčci.

Po rozbalení další zprávy se někteří Šnečkové pokoušeli o mdloby…jelikož jsme opět museli do kopce, kde nás zastihl liják…“Přece tam Ferdu nenecháme?“ povzbuzovala nás Majda.

Cestou jsme si dělali značky z přírodních materiálů, pak jsme zase měli hledat věci, které do lesa nepatří… Jelikož jsme zvládli mnohé, tak nás ani  předposlední úkol nijak nezaskočil:. „Postavte pro Ferdu Mravence nový domov, třeba zámek nebo hrad“ poradil nám Radim. Chvíli nato jsme již seděli v těsném kroužku družinek a vymýšleli plány. „Ještě kuchyň“, ozývalo s z jedné strany. „Tady bude postýlka s nebesy“,  zaznívalo opodál. Stavby to byly vskutku královské. Ještě jsme si vyzkoušeli, jak to asi v takovém mraveništi chodí, všude samé chodbičky, jeden nese larvu, jiný potravu a další raněného….

Nakonec nám Ferda zanechal „lesní“ poklad – těžký a objemný – inu, každý mravenec unese 10x více než váží on sám…..ale to už sedíme ve vlaku, opět v horním patře, pozorujeme přírodu, pojídáme zbytky svačinek, vyrábíme dáreček pro maminku a v neposlední řadě velmi hlasitě zpíváme…Tři čuníci jdou……jdou, jdou jako jeden muž.

Na nádraží zazněl pokřik na rozloučenou, každý dostal diplom ve tvaru domečku s Ferdou Mravencem, odměnu přímo do batůžku…..mamince pusinku a dáreček a spoustu zážitků, které jsme si přivezli od Ferdy Mravence.